Očkování

Z vtipu pro zasvěcené se stal nečekaný problém, množství zpráv typu “Vojto, tak kdy bude ten článek o očkování???” v mé poště neustává. Hm…

Provedu vás procesem, jak jsem se rozhodoval já (a pro případné rýpaly předem deklaruji, že vás nenabádám to dělat stejně).

Vstupy:

Chci to řešit? 

Ne

Kolik tomu chci věnovat času? 

< 0

Jdou dohledat nějaká nezpochybnitelná fakta?

No asi tolik, co v předpovědích o globálním oteplování.

Takže multikriteriální rozhodování s minimem zafixovaných proměnných, ovlivňující celý můj budoucí život. Nádhera :/

Jde na to nějak napasovat Regret Minimization Framework?

Co je Regret Minimization Framework (RMF)?

Krátce: mentální model na pomoc při rozhodování proslavený články o Jeffu Bezosovi. Klíčová je otázka: “In X years, will I regret not doing this?”

Dlouze: The Regret Minimization Framework: How Jeff Bezos Made Decisions

Je šance, že moje dítě dostane po injekci autismus?

Znám lidi, kteří tvrdí, že se jim to stalo.

Jaká je šance, že se to stane mému dítěti?

Malá.

Je šance, že moje dítě dostane v pozdějším věku smrtelnou chorobu XXX, na které jsem odmítl očkovat?

Ano, znám lidi, kteří měli černý kašel (a nic jim není btw).

Jaká je šance, že se to stane?

Malá.

Pokud jsou šance neporovnatelně stejně malé (lol), čeho budu litovat víc? toho že moje dítě dostane autismus ve třech letech nebo že umře na záškrt ve třiceti?

To je první opravdu zajímavá otázka.

Limbičák má tendenci prokrastinačně zakřičet “odsuň problém do budoucna“,  zatímco mé racionálnější (psychopatické) já nadhazuje “nebylo by škoda se s někým 30 let patlat a pak ho vidět umírat na chorobu, kterous’ kdysi mohl vyloučit jednoduchým očkováním?

Dokážeš predikovat budoucnost a tipnout si, jestli bude za dvacet let očkováni na tyhle choroby potřeba (v jakém stadiu apokalypsy uvidí svět tvé dítě)?

Ne, ale spíš si vsadím, že to v budoucny bude drsný a horší, než jednoduchý a lepší.

Finále (RMF): Budeš za 30 let litovat, že jsi nenaočkoval svoje dítě, pokud je teď pravděpodobnost autismu při očkování stejně malá, jako že něco později dostane?

Očkujeme

Z dostupných pramenů jsme vydedukovali, že při očkování záleží na stavu střevní mikroflóry (imunitě) a stáří (stupni vývoje) mozku.

Naty kojí od narození a měsíc před očkováním navíc (na ni) výrazně upravila svoji stravu (kvašené věci, hodně zeleniny, ořechy, …) a řídila se většinou doporučení z JAK PŘEDCHÁZET NEŽÁDOUCÍM ÚČINKŮM OČKOVÁNÍ.

Máme doktorku, která nás nechala očkování odsunout až do 6. měsíce (riziko 3 měsíců bez očkování mě připadá ok). Pokud také chcete odsouvat očkování a nemáte doktorku která vám to umožní, tak změňte doktorku. Můžete taky hrát na schovku a pořád tvrdit, že dítě je nemocné a nemocné děti se neočkují.

Píchali jsme jenom povinou hexavakcínu.

Hliník

použitý ve vakcíně je prý mnohem větším problémem než samotné oslabené viry. Pokud je hliník opravdu to, co způsobuje v dětském mozku autismus, bylo by logické ho do dítěte vpravovat co nejméně.

Takže očkujeme v ramci jedné vakcíny co nejvíce virů najednou a co nejpozději, aby dávka byla minimální a tělo (mozek) bylo schopné se vypořádat se vším, co se mu nelíbí.

Víc jsem to nezkoumal – zas tak zajímavé téma to není.

(Stejně jako třeba globální oteplování).

Facebook0
Twitter
LINKEDIN