Full Stack Impostor

Všechny moje rozhovory posledních pár dní nakonec líznou ta samá témata: Full stack Employee, Impostor Syndrome a Dancing Landscapes.

Full Stack Employee je termín coinutý Chrisem Messinou, otcem hashtagu. Není to nic nového, dříve se říkalo T-shaped, předtím jack of all trades s tím rozdílem, že v dnešní době lze bez aspoň jedné opravdu hlubší vertikální specializace přežít už jen stěží.

Jak poznáte správného full stack employee? Tak hlavně má silně rozvinutý Impostor Syndrome. Díky zběsile rychlému adaptováni nových technologií, na které se jentak mimoděk stane specialistou, má neustálý pocit, že “kdyby přišel opravdový expert a podíval se na to, co tady dělám, všichni by najednou viděli, že tomu vůbec nerozumím”.

A opravdový expert nejde a nejde.

Možná to bude tím, že v prostředí plném full stack employees je narazit na “opravdového odborníka” tak trochu problém. Technologií je hodně, času málo, kult sebeoptimalizace se sám neuctí a blogposty sami nenapíšou.

Problém to není, protože pro všechny, kteří žijí na hraně digitálního zítřka přestaly být věci statické a binární. Stal se z nich proces, tok dat, opakující se měsíční platba, rozmazaná šmouha. Nikdo si nic nekupuje, nikdo nic nevlastní, nikdo nic nedodělává a nikdo nic nehrotí. Věci jsou proces, lidi jsou proces, život je proces. A proces nemá jasný začátek ani konec. Všechno volně pluje kolem a je to tak jednodušší, protože co nemůžeš rychle opustit, to tě vlastní a to nechceš.

Naši dědové si vybrali jednu životní strategii a té se drželi celý život. Naši otcové ji v průběhu života byli nuceni 2-3x upravit či změnit. Dnes už  je svět příliš komplexní na to, aby se dalo od stolu říct, jestli je ta zvolená vůbec úspěšná. Jedinou možností je neustále vše měnit a hledat tu správnou pro ten konkrétní moment. Nejrychlejší způsob jak něco pochopit, je to začít dělat. Naučme se být baristou, truhlářem, jogínem nebo sami sebou.

Občas je potřeba vyzkoušet úpně všechno.

Pracovně tomu říkám Dancing Landscape. Věčně pohyblivé pódium s kapsami tekoucího písku, trampolínami, nášlapnými minami ale i kousky země pevnými jak ta nejtvrdší skála.

Přežívají jen ti nejhbitější tanečníci, kterým se otázka “jaký má tohle všechno kurva smysl?” honí hlavou pokaždé, když se ráno probudí sami do světa, který jim nerozumí.

Ve světě, kde může být správně cokoli, nemusí být správně vůbec nic.

Facebook
Twitter
LINKEDIN

Temná vize budoucnosti

Miluju metacamp.

 

Chtěli jsme několika známým cestou z práce vsadit do hlav pár zajímavých myšlenek a i bez popisu akce a jakéhokoli programu přišlo 150 lidí, kteří s námi jeli dvě hodiny v kuse.

Žijeme v bludu, že nám docházejí zajímavý lidé, kteří by si chtěli povídat o tom, o čem si povídáme my a posunout nás někam dál.

Nesouhlasíte se mnou? To je dobře.

Pošlete mi mail a pojďme si o tom povídat.

tags: Nanoanarchie, samořídící auta, neteritoriální státy, paradigma platforem, loupáčky, downloadovatelná ebola, normcore

Facebook
Twitter
LINKEDIN

It’s not information overload, it’s filter problem.

Co by se stalo, kdyby se jeden den nic nestalo?

tags: twitter, facebook, mediální mrdky.

Tohle video je jenom začátek.
Stay tuned.

Facebook
Twitter
LINKEDIN

To si chceš přečíst

Z Pocketu jsem vybral články, které mě minulý rok zaujaly:

Internet vám dnes řekne všechno všechno, co chcete vědět. Třeba jak si vybrat životního partnera ( druhá část je snad ještě lepší ) , o pomíjivosti ženské krásy, na čem opravdu závisí kvalita dlouhodobých vztahů, proč jsme si nevěrní a kolik si lze vydělat sexem, pokud to děláte opravdu dobře.

Zjistíte na něm, jaké to je být facebookovým bohem.

Proč se říká Lucie noci upije, ale dne nepřidá, co by včely chtěly a proč nosí kočky domů mrtvá zvířátka.

Můžete se podívat na popularizační videa akademie věd, konečně zjistit proč má A4 rozměr 21×29,7 cm nebo prostudovat nukleární střelu schopnou samostatně několik týdnů křižovat planetu a přinášet ji zkázu.

Naučíte se díky němu obcházet pasti na střední třídu.

Začnete dobře jíst – třeba s 13 lžemi, díky kterým jsme nemocní a tlustí. Pokud vás tohle téma zajimá opravdu hodně, dejte si velmi poučné video, kde je to vše vysvětleno. A těšte se na analýzy krve přímo v lékárnách.

Nevěřte ničemu, co si pamatujete, stejně si všechno jenom vymýšlíte, buďte pozitivní, protože budete žít déle, myslete prorůstově a občas přemýšlejte nad tím, proč věříte čemu věříte.

Až vám zase spadnou widle či mac, vězte že všechno je neustále rozbité a má to svůj důvod. Programovaní saje. Hlavně proto, že produkťáci neumějí říkat “ne”.

Nakonec chuťovky:

Surviving anxiety
Momentální stav léčby psychických poruch. Vtipné čtení.

The Desert One Debacle
Ukázka toho, jak kritická je dnes kooperace v rámci velkých organizací.

Should Airplanes Be Flying By Themselves?
Zvyšující se komplexnost zařízení kolem nás z nás dělá idioty, kteří je neumí ovládat.

Drew Houston’s Commencement address
Střípky z jeho projevu jsem si naházel na plochu.

Máte tip na další zajímavé čtení? Hoďte mi ho na facebook do komentářů.

Facebook
Twitter
LINKEDIN

Řešíš píčoviny, protože čteš sračky

“Řešíš píčoviny, protože čteš sračky” podíval se na mě, dopil páté pivo a sklenici vložil do ruky procházející barmance.

“Čtu víc než ty. Mám brutální záběr, jsem schopný ti dát do kontextu cokoli, co se stalo za posledních 10 let. Každej den čtu aspoň hodinu zprávy na netu a před spaním knihy. Spousty knih.”

“Zprávy na netu jsou k hovnu. To že něco víš neznamená, že s tím můžeš něco dělat. Proč si ucpáváš hlavu balastem? K čemu ti je, že něco víš, když to nedokážeš použít?”

“Chceš mi říct, že radši nemám číst vůbec?”

“Ne. Jen chci, abys nečetl sračky.”

“Seš zas chytrej jak já v práci. Sračky poznám jak?”

Zaštrachal v tašce a vytáhl fakturu z Makra. “Dva kruhy. Velkej obsahuje všechny věci, který tě zajímají. Na většinu z nich plýtváš časem a energií, aniž bys mohl cokoli ovlivnit. Ale uvnitř toho velkýho kruhu žije malej kruh a ten je zajímavější.” Odmlčel se a přepečlivě pomalu dokreslil druhé kolečko. “Ve velkým jsou jenom píčoviny. Zeman, Putin, Válka na Ukrajině. Volby, politický názory jinejch lidí. Počasí, přírodní katastrofy, globální oteplování. Úspěchy, případně faily a co si o tom myslí ostatní a proč. Sportovní výsledky. Životy hereček, zpěvaček, bavičů a jinejch zbytečnejch podlidí, který prostor v médiích dostávají jen proto, že dobře vypadaj a uměj s dobrou dikcí zopakovat, co slyšeli jinde.
V malém je to důležitý. V malém je to, co reálně ovládáš.”

 

Zamyslel se a znova namaloval dva kruhy, tentokrát ale byl ten menší o poznání větší. Začal do něj vpisovat pro sebe důležité věci.

 

“Chápeš, co ti tím chci říct?”

“A jak mám podle tebe dosáhnout toho, abych četl jenom o těch pro mě důležitých věcech, které dokážu změnit?”

“Vím já? Si poraď”

“Hm.”

Televize letěla z bytu už dávno, tentokrát jsem vyhodil i většinu knih, co jsem si chtěl jednou přečíst a akorát mě stresovaly svoji přítomností.

Když nevím co by, stejně vždycky sednu ke compu. Stačí abych si mozek nasměroval na něco, co chci číst. Třeba na ty triliardy otevřených záložek s článkama.

Narval jsem je všechny do Pocketu. A na lištu hodil ukládátko.

Co tu vlastně celý dny dělám, že to nečtu? Podle RescueTime trávím konzumací kombinace facebook, nyx, idnes, iHNed a Novinky.cz dvě a půl hodiny denně. To není málo.

Co kdybych místo nich četl články z Pocketu?

Chtěl jsem něco, co by mě pokaždé přesměrovalo. Ale aby to šlo jednoduše vypnout, když budu fakt chtít. Našel jsem si Switcheroo.

 

“Viděl jsi to auto obtočený kolem stromu na Novinkách?”

Neviděl. Zároveň jsem také nečetl, že zemřela astroložka, která radila prezidentu Reaganovi, Obleva přinese ledovku a ani že Kim Čong-un v projevu vyslal vstřícné gesto k Jižní Koreji. Nic z toho není důležité.

Za to jsem ale minulý rok četl tak moc, že jsem se dostal mezi horní 1 % v množství přečteného textu čtením jenom toho, co jsem číst opravdu chtěl.

Jsem méně negativní (nedostávají se ke mně smutné zprávy), víc soustředěný (nerozptylují mě zbytečné zprávy) a vím toho hodně tématech, o kterých jsem před půlrokem nevěděl vůbec nic.

Je to fajn.

 

 

Další čtení na podobné téma:
The Power of Ignoring Mainstream News
Brain Food
Find what you can influence, and focus your attention

Facebook
Twitter
LINKEDIN

Leo Express, Bileto, E-Commerce Holding, Rockaway…

(English version)

Rozhovor Vojty Hodbodě byl původně publikován na stránkách Rockawaye.

Vojta Roček

Vojta Roček sbíral první zkušenosti v Creditinfo Solutions. Krátce po začátku finanční krize odešel a založil si soukromý rumový klub. Vydržel rok a půl, nasedl do třicet let starého Mercedesu a odjel na Ukrajinu. Od chvíle, kdy se rozhodl naplno věnovat business inteligence, začal pracovat v Keboole, kde implementoval přes 20 projektů. Bez vlivu na produkt ale přešel do GrowJOB, kde dělal konzultanta osobního rozvoje. S Petrem Ludwigem vymýšlí kurzy kritického myšlení, které se rozběhnou příští rok. K datům se vrátil zase až v Leo Express, odkud si ho vytáhl Přemek Rubeš do Bileta. To už jsme v současnosti. Vojta z Bileta přechází do Rockaway, kde dnes pracuje jako Director of Business Intelligence.

Máš za sebou práci v několika projektech. Proč spolu děláme rozhovor zrovna v Rockaway?

Rockaway má prsty ve 20 různorodých firmách, z nichž všechny řeší vlastní data. V současné době nevím o jiné organizaci v Čechách, která by mi poskytla takhle široké možnosti, kvalitní korporátní zázemí a zároveň by trvala na agilním přístupu k jednotlivým projektům.

Co tě překvapilo na práci v Rockaway?

Rychlost, se kterou se tady věci dějí.

Jak to myslíš?

S každým ze startupů řeším něco jiného. Nejsem svázán žádnou byrokracií. Věci, co vymyslíme, jdou druhý den na produkci.

Ještě něco dalšího?

Množství schopných lidí, se kterými se na denní bázi potkávám. Potkat za tři měsíce 100 různých lidí a žádného idiota je privilegium, kterého se vám v takhle velkých skupinách obvykle nedostane. Rockaway mi připadá jako velká rodina – lidé tu přecházejí mezi projekty a sami se uvrtávají tam, kde je to zrovna potřeba.

Původně si ale začínal v Biletu. Našel jsi si ty je nebo oni tebe?

Našel si mě Přemek Rubeš, který chtěl postavit nadčasovou datovou analytiku pro dopravce, připravenou třeba na Yield management nebo geografická data od mobilních operátorů. O Biletu jsem už ale předtím věděl. Znal jsem kluky z Techsquatu, kteří kdysi rozjížděli Kdyjedes.cz.

Proč si se rozhodl pro změnu?

Přemek mi nabídl velkou míru autonomie a dodal výzvy na hranicích mých schopností. Hodně mě baví disruptivní projekty s mezinárodní ambici.

Co přesně jsi řešil v Biletu?

Jedna část Bileta vyvíjí řešení pro dopravce, které počítá yield management v reálném čase. Obsluhují to tam tři nabušení analytici z jaderky a já jsem jim chtěl pomoc s vyhodnocováním konkrétních výsledků nad segmentovanou bází propojenou s demografickými daty. Ale můj job nikdy neměl jasné “job description”. Skrz data jsem nahlédl do Bileta a začal jsem hledat oblasti, kde bych mohl byt nejvíce užitečný. Dnes už Biletu stavím jejich vlastní analytický tým, který bude poskytovat GoodData based reporting všem zintegrovaným dopravcům. Těším se, jak GoodData pomůže zlepšit situaci v dopravě nejen u nás, ale i ve světě.

Momentálně jsi už naplno v e-commerce holdingu. V čem se konkrétně liší práce pro holding, pod který spadá několik e-shopových vertikál?

Pro Bileto bylo potřeba najít správné lidi a nastavit celý proces tak, aby se datová analytika stala jednou ze základních konkurenčních výhod celého startupu. E-commerce holding je výzva z úplně jiné kategorie. Velmi rychle dochází k integraci dat z mnoha různorodých vertikál a požadavkem je vskutku holistické řešení, které bude schopné odpovídat na velmi rozdílné otázky několika desítek lidí napříč celou organizací. Je to projekt, ve kterém postupně využívám všeho, co mám k dispozici. Od automatizovaného nastavování celého projektu podle signálu v datech, až po takové vychytávky, jako je streaming aktuálních dat do hodinek jednotlivých lidí ve firmě.

V rámci Rockaway tak trochu stavíš vlastní team. Jak si vybíráš spolupracovníky?

Podle mě je často úplně jedno, co kdo umí. Důležité je, jak rychle ti to myslí. Pokud jsi chytrý, naučíš se cokoliv. Při práci s daty jde většinou o proces skládající se z mnoha desítek různorodých kroků. Jedna malá změna na začátku může na konci způsobit chybu v milionech korun. Ta chyba se projevuje postupně a trvá dlouho, než si ji někdo všimne. Takový problém může negativně ovlivnit každodenní rozhodování a vést k velmi nepříjemným chybám ve fungování firmy. Proto mám rád lidi, kteří si umí představit nepředstavitelné, dokáží do detailu předvídat následky svých činů, pracovat samostatně a přicházet s originálními řešeními nečekanných problémů. Jednoduše – pokud si připadáte příliš chytří pro obyčejný svět a zároveň nic speciálního ještě neumíte, ozvěte se mi, rád si o tom s vámi popovídám.

Jednou si někde řekl, že lidi by měli sbírat data a hledat v nich peníze. To je podle tebe něco, co se dneska ztrácí. Proč se to ztrácí?

Často se totiž klade větší důraz na analyzování všeho možného a generování hezkých grafů, než na otázku “co potřebuji vědět k tomu, abych zítra vydělal víc peněz.” Touto otázkou by podle mě měl každý projekt začínat . Peníze jsou jednoznačná metrika, která pomáhá nastavit jakoukoliv analýzu tak, aby byla v komerčním sektoru smysluplná.

Proč teda lidi ta data nesbírají?

Protože si neumí představit, co všechno by mohli sbírat a jak moc by to mohlo změnit vše, v co do teď věří. To pravé kouzlo spočívá v kombinování malého množství informací z velkého množství zdrojů. Pokud se na svůj eshop budete dívat jen přes objednávky a konverze z Google Analytics, zjistíte mnohem méně, než když zapojíte i zdroje, které se samotného e-shopu vůbec dotýkat nemusí.

Co tě na tvojí práci baví nejvíc?

Každý den dostanu na stůl pár zajímavých problémů, na které musím poměrně rychle najít správné řešení. Je to příjemně stimulující – nutí mě to neustále přemýšlet.

Vojta Roček

V čem vidíš problém ve startupové oblasti?

Nedostatečný důraz na skutečně disruptivní myšlenky. Česká připosranost, bullshit generátory, nedostatek představivosti. Zkrátka to, co kdekoliv jinde – chybí odvaha riskovat a přijít s dostatečně originální myšlenkou, která má hlavu a patu.

Přijde mi, že startup začíná být tak trochu sprosté slovo.

A proto se mi líbí Rockaway. Přináší do značně hipsterského prostředí plného školních družin postavených kolem “startupových akcelerátorů” důraz na produkt a životaschopnost myšlenky. Kromě peněz na provoz a standardniho servisu (HR, PR, finance, právnické služby) jako jediní, o kom na českém trhu vím, nabízí plnohodnotné zastoupení v San Franciscu. To v případě vyjednávání s dalšími investory vnímám jako nezbytné. Za posledních pár let jsem viděl nesčetně mnoho pokusů jak “dělat startupy správně” a nevzpomínám si, že by se něco opravdu povedlo. V Rockaway jsem naopak zatím nepotkal nic, do čeho bych sám rád nezainvestoval.

Kde vidíš sám sebe a třeba i Rockaway za rok za dva?

Reporting, který pro jednotlivé startupy stavím teď, vnímám jako prvních 5 % potřebných k tomu, abychom mohli v rámci Rockaway využívat data naplno a začít vyhodnocovat co funguje a co ne. Mám připravené úplně nové technologie například z oblasti machine learningu, které chci zkoušet během příštího roku nad daty ze všech startupů. Budou to zkušenosti, ke kterým bych se jinde na trhu dostával jen velmi těžko. A pokud během té doby uvidím rozumný startup s produktem zaměřeným na data, začnu se věnovat primárně jemu a budu s ním chtít svázat svoji budoucnost.

Na závěr už jen dvě otázky. Co tě baví mimo práci?

Vzhledem k tomu, že mě nechceš nechat říct jenom “sex, sport, jídlo a spánek”, tak asi chápání toho, proč lidé přemýšlí tak, jak přemýšlí. Moje vlastní hlava je pro mě ten nejzajímavější rébus. Hodně mě teď baví Steven Novella, který v “Scientific Guide to Critical Thinking” dobře shrnuje iracionálnost našeho každodenního chování a vůbec to, jak se snažíme oklamat naší vlastní mysl.

Jaká firma se ti teď líbí nejvíc?

Když přeskočím Bileto, ke kterému mě pojí citové pouto, tak jednoznačně Storyous. Díky nim platím každé ráno kávu v Kafe Karlín telefonem, což je prostě krok správným směrem a jen mě mrzí, že kluci nemůžou být ve všech restauracích už příští týden.

Facebook
Twitter
LINKEDIN

Dataconf 2014


Facebook
Twitter
LINKEDIN