Social media

Facebook, Twitter, Instagram and LinkedIn are designed to steal our attention. This claim is not some “wake up sheeple!!1 call”, just stating a plain fact. I would be OK with that if browsing these sites would provide me with some joy or entertainment – but it doesn’t anymore. Quite the contrary, many times I found myself filled with frustration or even anger, mentally locked on whatever I saw in my feed in the morning when travelling to work. I decided to try to use each of the apps for one week exclusively to see where this negative energy was coming from.

Twitter was okay – I follow a minimum of my real life friends there. From the beginning, I envisioned it as a source of interesting articles. It got a little bit messy when they introduced “your friend liked this” tweets into my timeline, but by persistently clicking on “I don’t want to see more things like this” in the tweet’s menu I managed to push most tweets containing other people emotions out of my timeline. It also helped a lot to expand a list of banned words to cover anything containing US or Czech politics..

Instagram surprised me. In my mind, it was one of the few conflict-free zones. Since text almost doesn’t exist there and images can’t hurt anyone, what could go wrong? I tried to evaluate my emotions after few minutes of browsing my feed and felt worse roughly half of the time. I started to analyse pictures more closely and found out that it depends on only one factor – the intent of the person taking the picture. If it’s something interesting he/she found out in the world and want to share, it was OK. If it was him/her in “situation masturbation” (Bali beaches, a dinner with friends, a new swimsuit, etc…) I felt worse. My overall mood depended only on a ratio between those two kinds of photos. I think it got a lot worse few years after Facebook acquired Instagram and Instagram started to use Facebook’s feed algo aimed at more attention-grabbing content.

LinkedIn should, in theory, be okay too. It kinda is, but it never delivers the value I would expect. It’s a bad source of information (I get more valuable content through other channels every time ), and I tend to explore other people’s work life every time I see someone commenting or liking something. It makes me compare them to me, and I feel no joy in any result I come to.

I expected Facebook to be bad but I was quite surprised by how terrible it was. When I tried to consciously feel my emotions after every post I saw, I could sense my mood getting darker in a matter of seconds. Every post is an article framed with someone’s disgusted opinion over recent politics or uninformed rage over fake news. People are uncontrollably vomiting their view on everything, and since facebook’s algo is pushing controversial topics up, there’s always juicy discussion full of conflicting opinions on whatever bullshit is at stake.

After this experiment, I decided to delete all these apps from my mobile phone and thus make my access to them more difficult (I can always access them from a browser) and on desktop let the switcheroo again do its work.

I reevaluated the place of Twitter in my life and decided to pursue other avenues of interesting content (e.g. by connecting The Browser and Pocket).

I didn’t write this because it’s something new or revealing. Everything here is quite obvious. I just wanted to emphasize that the tides are changing. Quitting social media is no more “just a pose”, it quietly became mainstream. One day we will look at social media same way we’re looking at smoking or sugar eating – with the question what the hell were they thinking?“.


Barcelona: tips & tricks

This summer we were at Barcelona for five weeks with my fiancé. I learned some tips there – it could be useful to you too (especially if you are going for a budget trip).

– Most convenient transport from the airport is BUS. Buy a ride-around ticket.
– Subway is very well developed, however, sometimes it seems it’s just sophisticated network of pedestrian tunnels under the whole Barcelona with a hint of a train here and there. Save money with the T-10 subway ticket for 10 EUR, it can handle multiple passengers at the same time, and it just works well.
– Barceloneta, central Barcelona beach is full of tourists all day. Avoid center part and aim left or right of the whole beach complex if you want a little bit more of silence.
– Go for Sitges if you want cheaper, cleaner, more kids friendly and nicer beaches.
– Go for Garraf, if you want to be alone and you don’t mind that nobody speaks English and it’s rather dead in the evening.
– Go for Platja de Castelldefels if you want to do some paddle boarding and/or plane spotting.
– If you don’t mind to spend 30 minutes on a train, go for beaches anywhere north. Always buy returning tickets.

– Plan your hangovers in Barcelona wisely, almost all Pho and Ramen places are closed before 13:00.
– Best Pho in whole Barcelona is in Mosquito, but they do it only through the day. In the evening they have fantastic dumplings. Prepare yourself for 30 minutes queue in front of the place.
– In Paella two “ll” is read as “j”, thus Paea. PAEA!!!
– Local beer is Estrella (ESTREA!) Damn. They cook it in a record time of four days or so, so it’s completely unpalatable. Doble Malta is just little bit stronger version of the same shit. Go for Estrella Galicia (completely different brewery) if you want something better.
– The best coffee I had was at Satan’s corner. There is also tea room on the same square and pretty decent wine shop.
– Locals eat at places with long bars or at places with “shady” atmosphere. Try Uruguayan-Catalonians Piza’s Lavia, Cal Toni or Pollo Rico.

Spars have a broader selection of everything, Dia is low-cost version.
– If you are buying meat or anything else at the Arab shops and have blue eyes or blonde hair, prepare yourself to be screwed a little. Argue about price. When you will go there for 5-6x times, and they can remember you correctly, they will start to give you better prices.
– If the heat is just too much, try wet your bed sheets (with water…) and put them on your body when you go to sleep. You have 30 minutes before they dry – they’ll help you fall asleep faster.
La Boqueria is quite cool, but also one of the biggest tourist traps in BCN. There are other food markets in the area. Most of them are closed on Sunday – plan wisely.
– The Encants flea market is one of the oldest flea markets in Europe. Go there; it’s world of its own. Monday, Wednesday, Friday, Saturday.
Drassanes Flea Market – wanna buy cheap “latino” clothes? You can buy a shirt for euro, glasses for five. Every Sunday from the early morning.
– If you want to explore, rent a Cabrio through the Drivy app and head north. Aim for Figueres and Cadaqués.
– A friend with a scooter, huge terrace or at least paddleboard is a great plus. If you don’t have any, find some.


Všechno o Stories v CZ Podcast

Pomáhají Stories dělat lepší rozhodnutí?

Málokdo se dokáže ptát lépe, než legenda české startupové scény, Jirka Fabián. Ve svém rozhovoru pro CZ Podcast z nás vytáhl snad úplně všechno, až na čísla našich kreditek.

Dozvíte se:
Jaké jsou nejvetší problémy dnešní analytiky a jestli je lepší Brute Force Processing nebo masivní Machine Learning. Jaký je rozdíl mezi Stories a Tableau a na co se datoví analytici ptají nejčastěji. Proč se firmy nemění k lepšímu proč nikdo nedokáže říct TOP 10 problémů, které trápí jeho firmu.
Měla by analytika být spíš expresivní nebo restriktivní a kolik lidí u nás vyvíjí na React, GraphQL, AirFlow a ETL Slackbotech? Musí být každá drill path předem nastavena nebo stačí z OLAP kostek udělat sítě a nechat uživatele cestovat po nejzajímavějších hranách?

Víc už toho o sobě asi nikdy neřekneme :)


Czech Startups: Stories

( This interview with Vojta Roček, the co-founder of Czech start-up Stories, which comes with a new analysis of corporate data, was published at )

Stories is a unique start-up which through its approach to Big Data can change how big corporations work with information. One of its co-founders, Vojta Roček revealed for you the plans of this promising company. Read more in our interview!

We have heard a lot about Stories in the last few weeks. Almost all tech internet media talked about the next level of business intelligence tools which Stories are working on. The reason for it was that this promising Czech start-up has received an investment of 15 mil. CZK from the Czech company Logio, which deals with the problems of managing supply chains. For Czech standards, it’s not a small amount and it corresponds with the experience of the trio Filip Doušek, Peter Fedoročko and Vojta Roček, the three founders of the company. What plans do they have with the investment? What is their daily work? How hard were their beginnings? You can find answers for not only these questions in our interview with one of the co-founder of Stories, Vojta Roček.

Q 1: Thank you very much for your time Vojta. Please, tell us for starters, what is your start-up Stories about and what is its main idea?

Decision-making process in large enterprises is currently under pressure. It is happening without enough precise information and often very late. We are trying to change this process and allow management not only to focus on operations, but also include the overall strategy. Our tool is trying to give the management only the information with business value, therefore it is including primarily the most important and current trends, which have the greatest financial impact and leaves out the less important factors.

Q 2: The basis of your work is the analysis and daily work with a huge amount of data. In your opinion, the most significant date, are those with the biggest financial impact. That is actually understandable since today´s world is focused mainly on finances. But what about other data, those without significant financial impact, are they important for you as well, or not?

At this moment we judge data purely based on finance aspects. With our tools we are able to transfer any trend to money. That is the unique thing Stories poses and thanks to this our tool can pay for itself very quickly. But this aim is also connected to the group of our primary clients which usually comes from FMCG retail and banking sector.

Q 3: How far in advance can you predict these trends? We are asking because you collaborate with large corporations, which probably need to know trends as soon as possible, are we right?

It cannot be generalized. Every day we make around 10 mil. specific views for each of our clients; it is a combination of various data. We will look at all trends and find the most important ones. Sometimes, it will show that there is a fast growing problem in a in the matter of weeks, sometimes strategically more significant thing which will become a problem in the matter of years. We cannot know that up front, we have no chance to see it, but that is the beauty and benefit of our tool – that we eventually identify it. As the world around us is spinning faster every day and becoming more complex, our experience has taught us that the most important thing is the short response time of the key people. Those are the very people we help to find the new trends. We explain them and allow them to react to these trends.

Q 4: A short time ago, we have informed our readers about the investment you have received from the Czech company Logio. It is very clear for us that you are fully occupied by it now, but would you share with us what are your short-time plans for the future and how significant is the amount that you have received, 15 mil. CZK?

We are developing not just technologically, but also humanly very demanding start-up. After two years of R&D and testing hypotheses on the data of real clients, this amount of 15 mil. CZK will allow us to build fully scalable architecture, which will not have performance limits and it will also allow us to expand capabilities of our tool towards machine learning and predictions. Logio is a unique Czech company – the values they stand for and the approach to business they believe in is something we like very much and we, as Stories, truly appreciate, that we have agreed on the seed investment with them and no-one else.

Once again we would like to thank you for taking the time to share a few thought with our readers. We will keep our fingers crossed for you and we also wish your many satisfied customers. If you want to know more about Stories, take a look at their official website, you will find it at


Stories – data plná příběhů. Jak český „šelmostroj“ mění řízení velkých firem

(Původní rozhovor Jana Strouhala vyšel na, fotil nás Jan Schejbal)

Big data alias velká data. Buzzword, který již několik let rezonuje celým světem. A ten se dnes dostal do fáze, ve které sice umí shromáždit velké množství dat, s jejich zpracováním je to ale už horší. Ukazuje se, že valná většina firem nechává svá data ležet ladem. Proto vznikl český startup Stories, který má tento problém firmám vyřešit. A nejen jim, vlastně i celému světu.

Vojta Roček, Filip Doušek, Peter Fedoročko. Tři známí, kteří rozjeli projekt plný příběhů Stories. Nejde přitom o ledajaký startup, který zkouší, zda se teprve uchytí na trhu. Tihle kluci chtějí jít ve stopách českých technologických firem z oblasti big data, jako jsou GoodData Romana Staňka nebo Keboola Petra Šimečka.

Koneckonců Vojta Roček právě v Keboole začal sbírat ty pravé „datové“ zkušenosti a softwarové nástroje business intelligence jsou od té doby jeho denním chlebem. Naposledy svůj um uplatňoval ve skupině Rockaway Jakuba Havrlanta.

Filip Doušek se také datům věnuje dlouhá léta. Po projektech v Londýně a v Asii se vrátil do Česka, aby zde korporacím pomáhal s datovou analytikou. Svůj vztah k velkým datům promítl například i do svého románu Hejno bez ptáků. Dnes už ale oba sedí společně v nových prostorách vlastního startupu Stories jen kousek od pražského Karlova náměstí.

Zrod „šelmostroje“

Vojta s Filipem se totiž ještě se svým dalším známým, datovým konzultantem Peterem Fedoročkem, scházeli občas v baru, kde často řešili i pracovní problémy. A shodovali se v jednom – firmy nevyužívají data, která mají k dispozici. Bylo to i tím, že na trhu neviděli software, které by dokázal poukázat na aktuální problémy firmy a zároveň na to, kdo za nimi konkrétně stojí.

„Řekli jsme si, že je čas udělat nástroj, který radikálně změní řízení velkých firem,“ vrací se Vojta do doby před dvěma lety.


Zakladatelé Stories Peter Fedoročko, Filip Doušek a Vojta Roček (zleva doprava).

Tři datoví nadšenci tedy dali dohromady tým celkově asi 15 lidí a začali ve svém volném čase po večerech software vyvíjet. Po roce bylo jádro produktu – ve firmě familiárně nazývané „šelmostroj“ – na světě. Díky němu mohou firmy například zjistit, jaká a čí rozhodnutí ovlivnila například prodeje daného výrobku, celkové tržby, výkony jednotlivých poboček, či dokonce týmů a jednotlivých pracovníků.

Hodnota problému

Stories však nedávají lidem další data, ale příběhy. Z milionu automaticky vygenerovaných pohledů software vybírá a přiřazuje konkrétním lidem top 10 finančně nejdůležitějších, konkrétních příležitostí nebo hrozeb včetně těch, které ještě nejsou pořádně vidět.

Dnes totiž až 95 procent firem nedokáže svá data správně využít nejen v rámci podpory v rozhodování managementu, ale třeba i pro zpětné určení, kdo za změnou konkrétních ukazatelů, například za zvýšením prodejů, v minulosti opravdu stál.

„Ve firmách je dnes většina rozhodnutí tvořena podle pocitů, dojmů nebo toho, kdo nejvíce řve. A za dva měsíce od rozhodnutí, když se věci začnou hýbat pozitivním směrem, se někdo ozve, že je to tím, protože tehdy třeba snížil ceny. Přitom to ale mohlo být zcela něco jiného,“ vysvětluje Vojta. „Nejde o falešnou slávu jednotlivce, jde o to, že v té firmě začíná žít něco, co není podložené daty, a to zase ovlivňuje následující rozhodnutí,“ dodává.

Stories tak vyvinuly technologii, která dokáže přiřadit konkrétní hodnotu danému problému. A jeho vývoj pak spojit s konkrétními rozhodnutími a obojí sledovat v čase. To podle zakladatelů pražského startupu, do kterého na konci srpna investovala společnost Logio, neumí žádná jiná firma na světě.

Cílovou skupinou Stories je korporátní sféra, v současnosti se jedná zejména o společnosti z oblasti FMCG, po produktu se pak čím dál častěji začínají ptát finanční instituce. Výhodou „šelmostroje“ také je, že může běžet v jakémkoliv prostředí, přímo u klienta, nebo vzdáleně v cloudu. Software od Stories přijde na tisíce dolarů měsíčně a jeho samotná implementace zabere pár dnů.

Datoví analytici se ale nástupu tohoto řešení nemusejí obávat. Nesebere jim práci, naopak je zbaví rutinních činností a uvolní jim tak kapacity. „Osmdesát procent datové analýzy je pouhým masírováním dat k tomu, abyste je ve 20 procentech mohli interpretovat,“ popisuje současnou situaci Filip.

Ten jednohlasně s Vojtou a Peterem říká, že v současné době neexistuje na světě vhodnější místo k vývoji a testování produktu u klientů, než je právě Česká republika. A není to jen kvůli zdejším kvalifikovaným lidem. „Česko je v globálním smyslu vynikající laboratoř. Je tu hodně poboček mezinárodních firem, které začínají v rámci korporace hrát roli velkých inovátorů. Je neskutečná věc, že se Česku podařilo získat takovou reputaci,“ vysvětluje Filip.


Za hranice firem

Stories jsou na úplném začátku, pilotní klienti dávají první feedback nutný k vyladění produktu. Na celou tuto fázi získaly Stories finanční polštář v podobě 15milionové investice od Logia, která by jim dle původního plánu měla vydržet na rok a půl.

Stories ale do budoucna vidí potenciál i daleko za korporátním horizontem. „Teď se soustředíme na retail, finance – obecněji na byznys a korporace. Experimentálně ale Stories nasazujeme i na jiné problematiky, například data pacientů a léčebné metody nebo dopravu ve městě a spokojenost obyvatel. Náš software nalézá v datech to důležité a je mu vlastně jedno, čím se zabývá, proto bychom ho chtěli zapojit také do řešení problémů společenských,“ uzavírá Filip popisem vize startupu.

Pokud vás zajímá techničtější část našeho startupu, mrkněte ještě na rozhovor s Filipem na


Stories: scaling up!

Před rokem a půl jsme jasně věděli, že už nás nebaví dělat další námezdnickou práci v agenturách a pořád dokola implementovat cizí produkty, které nemáme jak rozvíjet. Chtěli jsme budovat něco, co budeme mít možnost shapovat my. Zkusili jsme si představit budoucnost a vymyslet produkt, který ji předeběhne. Vypadla nám z toho platforma Stories, která hledá důležité informace v komplexním business světě kolem nás a pomáhá lidem dělat správna rozhodnutí.

V létě se výsledky našeho vývoje líbili lidem z Logia natolik, že do nás investovali to samé, co Peter Thiel před dvanácti lety do Marka Zuckerberga. Stejně jako on tehdy i my dnes máme silnou vizí a jasný směr, kterým chceme jít.

Nejsme garážový startup třech absolventů, ale firma založená zkušenými profesionály, která míří po bok velikánů jako jsou Tableau, PowerBI nebo GoodData. Původně to měl být český Palantir, dnes už chceme mnohem víc. Machine learning, predictive analytics, big data, …mohli bychom používat všechna trendy buzzwords, ale nechceme si nikoho kupovat na bezobsažná slovíčka.

Od září máme pronajatý kancl ve staré zástavbě nad Karlovým náměstím, s terasou kde slunce svítí celý den. V kuchyni kape V60, všude chytré zdi a rychlý internet.

Dáváme do kupy roadmapu na dalších pár měsíců, vybíráme technologie a uvědomili jsme si, že bysme se o tu legraci s vývojem chtěli podělit s někým dalším.

Napadlo nás třeba:

AWS/GCP/… infrastructure engineer
Masivně paralelizujeme výsledky našeho 18 měsíčního R&D do infrastruktury, která je zadokrovaná a portovatelná mezi několika různými IaaS/PaaS. Chtěli jsme to psát celé v Lambdě, ale k výpočtům našeho typu se zatím nehodí (jsme přílis data-heavy) – nebráníme se žádným nápadům ani zajímavým experimentům. Zákazníkům nabízíme výpočetní engine nezávislý na platformě pod ním, abysme se dostali co nejblíže k datům. Stavíme si vlastní ETL obohacené o automatizaci nejčastějších činnosti, které plánujeme nabídnout formou open-source někdy v průběho příštího roku.

To co děláme je cutting edge a precedensy moc neexistují. Hledáme někoho, kdo chce zkoušet zajímavý věci a nebojí si převzít vedení a narýsovat to podle sebe.

Front-end developer
UI je výzva. Chceme do světa sterilních korporátních aplikací přinést něco, s čím lidé budou chtít pracovat. Syntéza a vizualizace informací, které dokážeme generovat, je neprobádané pole, které v současné době obývá Angular, ale chceme plynule přejít na React s full D3.js. Máme klienty, jasná zadání a nechceme nikomu říkat, jak by měl programovat. Těšíme se na developera, který se chce realizovat na projektu, který nikdo jiný předtím nezkoušel.

API developer
API s circa stovkou resources máme napsane v NodeJS, zdokumentované v Apiary/Swagger a asi ho zmigrujeme na Python (Flask), abychom každému z developerů umožnili v jednom jazyce editovat vše od algoritmu až po front-end. No CRUD, všechno REST, MongoDB (Mongoose) a chystáme PostgreSQL.
Nehledáme coding-monkey, ale samostatně uvažujícího pohodáře s vlastním názorem na dělání věci, které dávají smysl.

Nevidíte tady přesně to, co by bavilo vás? Nevadí. Škatulky jsme vydefinovali proto, abychom měli kde začít.

Stačí, když baví data.


Stories: současná big data zklamala očekávání

Korporacím dnes nechybí data nebo další možnosti jejích ručního zpracování. Ale nástroj, který ze záplavy pohledů vybírá automaticky ty finančně podstatné a dává možnost s nimi pracovat napříč týmy. To si myslí trojice  datových odborníků Filip Doušek, Peter Fedoročko a Vojta Roček, a z myšlenky hodlá udělat prosperující záležitost. Po roce výzkumu odhalili svůj nový projekt Stories.

Stories automaticky vyhledává finančně nejdůležitější trendy, zpracovává je v příběhy a umožňuje s nimi dále pracovat v rámci celé organizace. S dostatečným časovým předstihem by tak projekt měl detekovat nové trendy a zvyšovat výkonnost a správné rozhodování napříč firmou.

Cílem Stories je radikálně změnit řízení velkých firem. Zjevně v tom nejsou sami, s představením startupu rovnou oznámili taky seed investici 15 milionů korun od společnosti Logio zaměřující se na optimalizaci dodavatelských řetězců a firem.

Za investovanou částku získává podíl 12,5 procenta, což ze startupu, o kterém jste doteď neslyšeli, dělá firmu s valuací na úrovni 120 milionů korun. „O investici do takového projektu jsme nepochybovali. Díky spolupráci můžeme spojit naše dosavadní zkušenosti a nabídnout klientům komplexnější řešení,“ uvedl CEO Logia, Tomáš Formánek.

Současná big data zklamala očekávání

„Všichni tři máme tu samou zkušenost z nasazování business intelligence nástrojů u globálních firem. Současná big data zklamala očekávání, místo vyšší jistoty v rozhodování a větší svobody zabývat se strategií přinesla naopak zahlcení bezvýznamnými informacemi,“ vysvětluje Filip Doušek.

„Stories patří do příští generace datových nástrojů. Ta bude hledat trendy automaticky a zároveň umožní nalezené byznysové příběhy sdílet v rámci celé organizace,“ věří Doušek.

První výsledky získal startup ze zkušební implementace řešení u pilotních zákazníků, mezinárodních korporací z oboru prodeje rychloobrátkového spotřebního zboží (FMCG retail) a bankovnictví. Na základě těchto potvrzení se proto v létě tvůrci rozhodli jít do projektu naplno.

Logo StoriesProblémem dnešního řízení firmy není podle zakladatelů Stories nedostatek informací, ale ztráta času, pozornosti a zdrojů řešením těch nepodstatných. Cloudová služba proto na základě dat nepřetržitě hledá, kde je největší potenciál ke zlepšení prodejů a kde naopak nečinnost způsobí největší finanční škody. Tyto informace pak předá zodpovědným manažerům.

„Jako první nástroj na světě provádíme takzvanou datovou kombinatoriku. Přistupujeme k datům hrubou výpočetní silou. Naše algoritmy vybírají z milionů pohledů ty trendy, které mají největší byznysový dopad,“vysvětluje Fedoročko.

Startup věří, že právě kombinace speciálních algoritmů určujících prioritu jednotlivých pohledů je nyní největší technologickou hodnotou Stories. Z týmu necelých deseti lidí tvořili více než polovinu vědci, zejména z oboru aplikovaných matematicko-stochastických metod.

„Na rozdíl od jiných oborů je Česká republika pro nás jako datový startup ideálním prvním trhem. Máme tady velké množství prvotřídních datových odborníků a zároveň zde sídlí pobočky a vývojová centra globálních hráčů, našich potenciálních zákazníků,“ uvedl Roček.

( článek vyšel původně na )


You Need To Fall In Love With Data

This blog post is part of the Big Data Week Speaker interviews series. Vojta shares his thoughts about the importance of changing  mentalities when it comes to data-driven businesses, and about a new culture of decision making.

  1. Why is it important for businesses in your industry to be more data driven nowadays?

In today’s increasingly complex and dynamic business world, you can’t afford to make decisions based solely on intuition. You need to understand what works and how it works. You need to fall in love with your business data and instill this love to everyone in the company.

  1. What are the main challenges a company encounters when trying to leverage their data?

People’s mentalities. Around 70 % of the staff usually don’t embrace a data-driven mentality, even though they are convinced they do. They want to stick with the old believes and myths, and don’t want to challenge anything they believe “works just fine”.

  1. How do you see the impact of big data in the retail field?

With the right tools it’s possible to track the impact of every business decision. That’s awesome and scary at the same time for almost all decision makers. A new culture is born, where there are no bad decisions, only bad hypothesis slowly emerge.

  1. What do you foresee as being the growing big data challenge you will face in your role over the coming 3 years, and how are you preparing to face it?

Nowadays, I spend only 5% of my time on analyzing data. The rest of my time I’m a psychotherapist for decision makers. In the year of 2016, analysing business data and getting valuable insights out of it is not cutting edge anymore. But it’s becoming more and more difficult to find someone who will actually do something differently based on this output. People just don’t want to change. Anything.

5. Who do you think should attend your talk at Big Data Week? Why?

Decision makers who are nowadays lost in reports and can’t quite get any information they ask for.


Datová analytika: 2016

Není problém sehnat data.

Není problém je zpracovat a něco z nich vyčíst.

Je obrovským problémem zapojit výsledky jakékoli analýzy zpátky do firemních procesů.

Jsou tak velcí, proč ten mailing lépe nesegmentují lépe a proč pořad všem posílají to samé? Kdybych já měl přístup k jejich datům, ty by viděli!

No…byl jsem tam…a neviděli.

Dobrou segmentaci dneska zvládne s prstem v nose udělat každý s “data” v názvu firmy, ale pro reálnou změnu procesů ve firmě, pro zapojení výsledků, potřebujete mnohem více. Jen pro personalizovaný mailing, zaklínadlo posledních pár let, je záhodno mít:

  • Obrázky ke všemu zboží a ve správné velikosti.
  • Text do nadpisu pro každé zboží.
  • Popis o maximálním počtu znaků pro každé zboží.
  • Znát marži ke všemu zboží (hoď po mě kamenem…), aby se neposílal nízkomaržový odpad.
  • Mailové řešení s API, které to zvládne.
  • Spolehlivý reporting na vyhodnocení, jestli to vůbec funguje.
  • Ideálně machine learning na uzavření celého loopu, aby všem nechodilo furt to samé a samo se řešilo třeba zvýšené drolení báze.

Vyčistit bordel v datech, přepsat půl systému, …na to tady má vývojovou kapacitu málokdo, protože řekněme si upřímně…který programátor v době hromady cool startupů lovících na pracovním trhu půjde programovat další (i kdyby sebevíc cool) e-shop?

Tak aspoň ten reporting, Vojto!

Pod reportingem si každý představí trochu něco jiného. Všichni chtějí vidět čísla a nejlépe všechna najednou. Málokdo dokáže definovat co je Revenue (Daň? Poštovné? Vratky? Kredity? Slevy? …), jak se pozná zákazník (nebo snad uživatel?), …ale hlavně říct, proč ten reporting vlastně chce. Co je vize jeho firmy na další rok.

Čísla vás nespasí. V číslech se můžete utopit, čísla samotná vás neposunou.

Data nejsou nová ropa, v datech samotných peníze nejsou.

Nejdřív musíte mít silnou vizi.

Díky čemu se odlišíme od konkurence a díky čemu budeme lepší? Co jsou naše hodnoty? Jak nás mají vnímat naši zákazníci? Co chceme, aby cítili?

Z vize vychází hypotézy.

Daří se nám up-sellovat prvozákazníky? Funguje nám next best offer? Máme vyšší LTV z facebooku nebo z AdWords?

Na základě hypotéz se teprve definují metriky.

Teprve po celém tomto mentálním cvičení můžeme nadefinovat reporty, které sledují naše metriky, vyvrací nebo potvrzují hypotézy a vedou nás za naší vizí.

Obráceně by to chtěli dělat všichni, ale jde to málokdy. Každý business je trochu jiný. Má jiné vnitřní procesy, je v jiném stavu vývoje, potřebuje teď sledovat něco trochu jiného, co zrovna jemu nejde.

Jsem rád, že se projekty u nás v Trologicu daří držet při zemi. Vracíme se znovu a znovu ke kořenům datové analytiky a našich zákazníků se ptáme dokola na to samé: “Čeho chcete příští měsíc dosáhnout?”.



Vizualizujeme nezvizualizovatelné

Když jsem před 5 lety začínal v Keboole koketovat s Business Intelligence, nakoupil jsem si hromady knih o vizualizaci dat. Po nocích jsem četl Davida McCandlesse, Alberta Caira, Edwarda Tufta, Katy Börner …a představoval si, jak budu designovat dashboardy, které všem vyrazí dech.

Nikdo to po mě nechtěl. Všem stačily jenom tabulky. Občas obarvit na zeleno nebo červeno. Sem tam line chart, bart chart, odvážnějším heatmapu. Ono se ani není moc čemu divit – zjednodušený pohled na svět, který si uživatelé v BI chtějí naklikat, nepotřebuje složité vizualizace.

Minardu pochod na Moskvu

Měl jsem pocit, že je tam něco víc. Že Minardův pochod na Moskvu by mohl být, s možností segmentace, drillováním a pop-upy, klenotem datové analytiky i dnes. Že existují vizualizace, které dokážou příběhy v datech vyprávět mnohem lépe, než pár tabulek a grafů.

activision sankey

Plním si svůj sen. Nejenže stavíme stroj, který sám hledá co je důležité, ale ještě jeho komplexní výstupy potřebujeme prezentovat formou, kterou si sami musíme vymyslet.

Máme hutné informace, které se špatně vizualizují ve 2D a ještě je chceme je vyprávět v čase. Dynamické příběhy v datech, které se vzájemně prolínají, doplňují a vysvětlují. Míříme mimo běžné grafy, po slacku nám běhají sankey, vizualizace toků, 3D heatmapy, treemapy a color schemes jak z módního časáku. Jdeme po interakci – zvýraznit, co mě zajímá, potáhnout křivky, vysvětlit zajímavou sekci. Chceme mít uživatele aspoň na půl cesty k orgasmu z vizualizace všeho, co pro ně máme.

NY Times box office sales

Akorát jsme ani po třech měsících pátrání nenašli grafika/developera/D3.jskaře, který by jel na stejné vlně a dokázal s náma tyhle myšlenky iterovat dál.

Znáte někoho, koho by to bavilo?