Pár týdnů po narození začala mít Amélie dětskou koliku. Snaha o uvolnění prdíku byla enormní, ale výsledek žádný. Kolika prý postihuje kolem 20 % miminek, ale po svém průzkumu na malém vzorku kolem nás jsem přesvědčený, že skutečné procento musí být mnohem vyšší. Jen se díky různým prvotním příčinám podaří většinu z nich vyřešit v řádu dnů či týdnů a tak nestojí za zmínku.

Pozor na zaručená řešení z internetu - jen minimum se zabývá pravou příčinou kolik a díky roztříštěnosti možností je velká šance, že budete bezmyšlenkovitě zkoušet další a další věci bez větších výsledků s různými vedlejšími efekty na zdraví dítěte.

Článek je psán hlavně jako ucelený seznam příčin, který jsem jinde zpracovaný nenašel.

Moje claimy nejsou dozdrojované, protože metastudie, které jsem našel, vážně zpochybňují celý vědeclý výzkum v této oblasti a většina kvalitních informací se nachází přímo na webech výrobců jednotlivých látek. Takže:

Následující řádky jsou jedno velké IMHO, nepodložené dostatečným množstvím dat a pozorované jen na jednom a ještě k tomu vlastním dítěti.

Za dětské koliky se souhrne označují zaražené prdy u dětí. Způsobuje je vzduch, který se hromadí v dětském střevě. Příčinou může být:

Špatná technika kojení
Dítě si nevhodné technice při kojení přisává vzduch kolem prsu. Problém tohoto typu pozná zkušená porodní asistentka nebo laktační poradkyně. Zrádné je, že jinak než kolikama, se neprojeví.

Špatný úhel dítěte při kojení
Dítě nemá hlavu dostatečně vysoko vůči zbytku svého těla a náhodně přisátý vzduch jde s mlékem do žaludku.

Neodříhávání
Dítě by si mělo po každém kojení odříhnout a upustit nahromaděný vzduch.

Střídání prsou
Prsa by se měla dokojovat, aby dítě dostalo jak přední mléko, tak mléko zadní, víc tučně, méně žízeň plašící. Zadní mléko se hůře tahá, proto se do něj dětem občas nechce. Střídání prsou má za následek přebytek předního mléka v žaludku, které špatně (jinak, rychleji) kvasí, čímž dochází k nežádané reakci produkující plyn, který dítě dál trápí v žaludku.

Kravské mléko či jiné dráždivé potraviny
Na zpracovávání kravského mléka je prý i po těch pár tisíci letech připraveno jen pár desítek procent z nás. Silný indikátor jsou zelené bobky, ale nemusí být přítomny vždy. Dítě může v mléce od matky dráždit kde co, vzájemně se vylučujících seznamu je plný internet, ale zhruba "co nadýmá maminku, může nadýmat miminko" a "dělá to jídlu chuť? tak to nejez".

Vigantol
Vitamín D. Někteří odvážnější otcové zkoušeli na sobě a měli prý zácpu několik dní.

Neexistující střevní mikroflóra
Při přirozeném porodu si dítě nabere od matky první střevní mikroflóru (skoro první, nějakou už tam má počínaje druhým trimestrem) průchodem porodními cestami a mihnutím se kolem konečníku. Správně bacilky osidlují prázdné střevo a vše je ok. Pokud dítě jde ven císařem, má toho ve střevech po narození mnohem méně a první mikroby si bere z rukou lidí, o které se po narození pusou otírá.

Vymlácená střevní mikroflóra.
Pokud matka během těhotenství (4. měsíc a déle), porodu nebo při kojení brala antibiotika, ty přešla mlékem do těla dítěte (prsa nejsou filtr) a vymlátila mu střevní mikroflóru. Stupeň poškození se liší od typů antibiotik (samotný penicilin na jedné straně vs širokospektrály všeho typu na druhé), délky jejich užívání a věku dítěte (první týdny jsou prý nejhorší).

Obojí je docela dobře popsáno v bakalářce Adama Novotného - vývoj střevní mikroflóry v prvním půl roce života dítěte .

Co s tím?

Rodit přirozeně.

Správně kojit.

Odříhávat.

Nestřídat prsa.

Jíst jenom neochucené maso a vařenou zeleninu.

Nebrat antibiotika.

Pokud nic z toho nepomáhá, tak:

vyzkoušet Infacol/Espumisan (bio matky pláčou), který by měl sbírat vzduch ve střevech do větších bublinek. Celé mi to z fyzikálního hlediska připadá trochu zvláštní a neověřené názory na jeho funkčnost se různí.

Dodat do střeva enzym laktázy, třeba ColiPrevem . No a pokud máte jako my podezření na špatnou střevní mikroflóru ( Naty byla týden po porodu v celkové narkóze, operovali ji čelistní kloub a dostala atb kvůli možné infekci v kosti), zkuste nasadit dospělá probiotika u matky a dětská probiotika u dítěte. Prebiotika pro dítě by neměla být potřeba, matčino mléko je prý prebiotické dost (ale jestli náhodou taky nezáleží na stavu jejího střeva se nikdo nikde nezmiňuje).

My jedeme combo Acidophillus Infant od Swissu a Bio Gaia (dohromady 5+1 kmenů) a všechno ostatní se snažíme omezit.

Vynechal jsem věci, které neřeší prvotní příčiny, pouze pomáhají od bolesti:

Masírovat, hýbat kolinkama směrem k tělu (ne proti tlaku dítěte)

Nahřívat (fénem, teplou plínou)

Nosit na tygříka

Anální rourka (poslední možnost)

A anýz, fenykl a kmín, u kterých nevím, na jakém principu působí.

Vaše názory a se vejdou pod post na facebooku.